I za par sekundi pritjerah ga snagom svojom na zid, i zarivah svoj maè, èisto divljaèki, opet i opet u njegova prsa."
a během pár sekund jsem ho natlačil čirou silou proti obložení zdi, a vrazil svůj meč s brutální zuřivostí, opakovaně skrz a skrz jeho prsa."
Uvek si predlagao da budem sebièan ponekad što se tièe moje trezvenosti, a opet, eto tebe sa svojom na kocki i odluèio si da budeš nesebièan.
Pořád dáváš najevo, že bych občas měl být sobecký, s ohledem na svou střízlivost, a přesto ty, se svou střízlivostí v sázce, si vybereš být nesobecký.
I stiže Lavan Jakova; a Jakov beše razapeo šator svoj na gori, pa i Lavan takodje razape svoj s braćom svojom na gori Galadu.
Dohonil tedy Lában Jákoba; a Jákob již byl rozbil stan svůj na té hoře; Lában také položil se s bratřími svými na též hoře Galádské.
Ako li se ne nadje lupež, onda gospodar od one kuće da stane pred sudije da se zakune da nije posegao rukom svojom na stvar bližnjeg svog.
Pakli nebude zloděj nalezen, tedy postaven bude pán domu toho před soudce, a přisáhne, že nevztáhl ruky své na věc bližního svého.
Zakletva Gospodnja neka bude izmedju njih, da nije posegao rukom svojom na stvar bližnjeg svog, i gospodar od stvari neka pristane, a onaj da ne plati.
Přísaha Hospodinova vkročí mezi oba, že nevztáhl ruky své k věci bližního svého; a přijme jej v tom pán věci té, a onen nebude povinen navraceti.
Žena koja je bila meka i vrlo nežna medju vama, koja od mekote i nežnosti nije bila navikla stajati nogom svojom na zemlju, prozliće se prema milom mužu svom i prema sinu svom i prema kćeri svojoj,
Rozmazaná mezi vámi a v rozkoši schovaná žena, kteráž rozmazaností a rozkoší velikou ledva nohou země se dotkla, vlastnímu muži svému a synu svému i dceři své,
I tako devete godine njegovog carovanja, desetog meseca desetog dana dodje Navuhodonosor, car vavilonski sa svom vojskom svojom na Jerusalim, i stadoše u logor pod njim, i načiniše opkope oko njega.
Stalo se pak léta devátého kralování jeho, měsíce desátého, v desátý den téhož měsíce, že přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský se vším vojskem svým k Jeruzalému, a položil se u něho, a vzdělali proti němu hradbu vůkol.
Zato se raspali gnev Gospodnji na narod Njegov, i mahnuv rukom svojom na nj udari ga da se gore zadrmaše i mrtva telesa njegova biše kao blato po ulicama.
Pročež rozpáliv se prchlivostí Hospodin na lid svůj, a vztáh ruku svou na něj, porazil jej, tak že se hory zatřásly, a těla mrtvá jejich jako hnůj u prostřed ulic.
Još jedan dan, pa će stajati u Novu, mahnuće rukom svojom na goru kćeri sionske, na hum jerusalimski.
Ještě téhož dne zastavě se v Nobe, pohrozí rukou svou hoře dcery Sionské, pahrbku Jeruzalémskému.
I kuće će njihove pripasti drugima, i njive i žene, kad mahnem rukom svojom na stanovnike ove zemlje, veli Gospod.
A dostanou se domové jejich jiným, též pole i ženy, když vztáhnu ruku svou na obyvatele této země, dí Hospodin.
Ti si me ostavio, govori Gospod, otišao si natrag; zato ću mahnuti rukom svojom na te i pogubiću te; dosadi mi žaliti.
Tys opustil mne, dí Hospodin, odšels nazpět; protož vztáhnu ruku svou na tebe, abych tě zkazil. Ustal jsem, želeje.
Devete godine Sedekije, cara Judinog, meseca desetog dodje Navuhodonosor, car vavilonski, sa svom vojskom svojom na Jerusalim i stade ga biti.
Léta devátého Sedechiáše krále Judského, měsíce desátého, přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský se vším vojskem svým k Jeruzalému, a oblehli jej.
Evo mene na tebe, goro, koja satireš, govori Gospod, koja zatireš svu zemlju, i zamahnuću rukom svojom na te i svaliću te sa stena, i načiniću od tebe goru izgorelu.
Aj, já jsem proti tobě, ó horo, kteráž hubíš, dí Hospodin, kteráž hubíš všecku zemi; a vztáhna ruku svou na tebe, svalím tě z těch skal, a obrátím tě v horu spálenou.
I tako, devete godine njegova carovanja, desetog dana dodje Navuhodonosor car vavilonski sa svom vojskom svojom na Jerusalim; i stadoše u logor pod njim, i načiniše opkope oko njega.
Stalo se pak léta devátého kralování jeho, měsíce desátého, v desátý den téhož měsíce, že přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský se vším vojskem svým k Jeruzalému, a položili se u něho, a vzdělali proti němu hradbu vůkol.
Jer ću zamahnuti rukom svojom na njih, i obratiću zemlju njihovu u pustoš goru od pustinje Divlate po svim stanovima njihovim; i poznaće da sam ja Gospod.
Nebo vztáhnu ruku svou na ně, a učiním zemi tuto zpustlou, zpustlejší než poušť Diblat, po všech obydlích jejich. I zvědí, že já jsem Hospodin.
Da napleniš plena i nagrabiš grabeža, da posegneš rukom svojom na pustinje naseljene i na narod sabrani iz naroda, koji se bavi stokom i imanjem, i živi usred zemlje.
Abych vzebral kořisti, a rozchvátal loupeže, obraceje ruku svou proti pouštěm již osazeným, a proti lidu zase shromážděnému z národů, zacházejícímu s dobytkem a jměním, bydlejícím u prostřed země.
I posegnuće rukom svojom na zemlje, i zemlja misirska neće umaknuti.
A když ruku svou vztáhne na země, ani země Egyptská nebude moci jeho zniknouti.
Jer ću mahnuti rukom svojom na Judu i na sve stanovnike jerusalimske, i istrebiću iz mesta ovog ostatak Valov i ime sveštenika idolskih s drugim sveštenicima,
Nebo vztáhna ruku svou na Judu a na všecky obyvatele Jeruzalémské, zahladím z místa tohoto ostatek Bále, i kněží jeho s jich pomocníky,
Jer evo, ja ću mahnuti rukom svojom na njih, i biće plen slugama svojim, i poznaćete da me je poslao Gospod nad vojskama.
Nebo aj, já zdvihnu ruku svou proti nim, a budou loupež služebníkům svým, i zvíte, že Hospodin zástupů poslal mne.
0.35633015632629s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
a během pár sekund jsem ho natlačil čirou silou proti obložení zdi, a vrazil svůj meč s brutální zuřivostí, opakovaně skrz a skrz jeho prsa." 